Klubovna – Help by Sarah

Naše krásná klubovna byla otevřena 21.9.2018 a stojí i díky vám.

Na předávací ceremonii přišlo 64 dětí. Ani jsem tenkrát netušila, že jich tu tolik máme 🙂

Klubovnu máme stále krásnou s Českou a Indonéskou vlajkou. Letos jsme v ní slavili už páté narozeniny. Na stěnách máme obrázky od dětí z klubovny i od dětí z českých základních škol. Klubovnu nyní navštěvuje standardně kolem 100 dětí. Ve věku od 3- 15 let. Nejvíce dětí, jednou jsem jich tu napočítala 126, tu máme, když navlékáme náramky, Jejich prodejem si celý chod klubovny financujeme paní učitelku, ubytování pro dobrovolníky a další naše aktivity s plasty.

Podívej se na video z oslavy, tady jsme slavili páté narozeniny naší klubovny

Děti na Bali nemají ve škole výtvarnou výchovu ani žádné zájmové kroužky a proto si něco vyrobit z papíru nebo kreslit vodovkami a modelovat z modelíny panáčky je pro ně super zábava. Klubovnu tak plně využíváme a scházíme se v ní 4x týdně. S dětmi mi v klubovně pomáhá paní učitelka Ayu a když tu máme dobrovolníky, tak i oni. V úterý a v sobotu máme vždycky výtvarnou výchovu. Malujeme, kreslíme, stříháme, lepíme, zpíváme, cvičíme jógu, vzděláváme se jak nakládat s plasty a blbneme. Ve středu chodí maminky na výtvarný kroužek. Ve čtvrtek se učí angličtinu s balijskou paní učitelkou nejdříve maminky a poté i děti. Ayu je úžasná a děti ji milují. Dříve učila na Univerzitě v Denpasaru a umí perfektně anglicky. Díky tomu máme výuku angličtiny na dobré úrovni. Před Ayu jsme měli paní učitelku Kadek. Ta už u nás neučí, protože se vdala a podle pravidel se musela odstěhovat do domu manželových rodičů. To je bohužel od naší klubovny moc daleko. Ale když je ve vesnici, chodí nás vždy pozdravit.

Jak to tenkrát bylo. Od první myšlenky postavit klubovnu v džungli a k jejímu otevření nás dělili pouhém 4 měsíce

Pomáhala jsem tenkrát v jednom resortu s českými turisty jako dobrovolník, odpoledne jsem měla spoustu času a tak jsem si na terase četla. Při čtení mě začaly pozorovat děti z vesnice. Nejdříve jsme se jen tak okukovali. Jednou jsem na ně zavolala, byly tři. Dvě holky, Wayan, Luh a kluk Purna a já jsem si s nimi začala na terase bungalovu malovat, kreslit a hrát pexeso. To pro ně byl zážitek. Jejich rodiče jsou chudí rybáři a nemají peníze na pastelky, vodovky, sešity pro děti a děti nemají ve škole výtvarnou výchovu a tak zpráva o tom, že si „bílá žena“ hraje s dětmi na terase se šířila rychlostí blesku. Během týdne se nebylo čemu divit,už jich bylo na terase 10 za měsíc 23. Až jsem jich jednou na terase a po celé zahradě napočítala 43. To už jsme se sem vážně nevešli. A v tu chvíli jsem si přála mít nějaký prostor, kde si budeme moc spolu hrát. Chtěla jsem klubovnu. A stalo se, majitel pozemku na kterém teď klubovna stojí šel okolo a když viděl tolik dětí je u mě na zahradě řekl: „ Ty máš ale dětí, postav jim školu, já ti dám zadarmo pozemek, vyber si ho.“ To bylo něco neskutečného. A pak se daly věci do pohybu.

Jsem znamením střelec, takže jsem nebyla k zastavení

Měla jsem pozemek, ale neměla jsem na stavbu peníze. V té době jsem potkala Jirku a Valerii, kteří mi poradili, že peníze na stavbu klubovny mohu zkusit získat přes portál Startovač. O Startovači jsem do té doby vůbec nevěděla. Nevěděla jsem, že existují stránky, kde mohou lidé přispět na dobrou věc. Mohou přispět na projekt, výměnou za malý dárek, který je potěší. Během krátké doby jsem zpracovala celý projekt. Vymyslela jsem odměny pro lidi. Vše nakreslila, spočítala. Na stavbu klubovny a na vybavení jsem potřebovala 44 000,-

Klubovna stojí i díky vám

V květnu jsem projekt spustila na portálu Startovač. A děly se věci. Během 14 dní jsem vybrala na stavbu klubovny peníze. A díky úžasným 68 lidičkám, kteří mi přispěli a díky jednomu místnímu podnikateli, který mi dal na stavbu klubovny pozemek zdarma, se mohl můj sen splnit a naše VYSNĚNÁ KLUBOVNA stojí.

Vybrala jsem neuvěřitelných 52500,-Kč.

Klubovnu jsme stavěli 2 měsíce

Za normálních okolností bychom klubovnu stavěli 30 dní. Od úplňku do úplňku.

Ale nyní nám příroda nebyla moc nakloněna.

Mount Agung

Nakoupili jsme materiál, vše bylo připraveno. V den D přišel na pozemek místní šaman, celému pozemku požehnal a poprosil bohy, aby nás ochraňovaly. Stavba byla tímto zahájena. Cca po 12 dnech došlo na Bali k erupci sopky Mount Agung 29.6. Sopka je od naší vesnice v dostatečné vzdálenosti a nikomu se nic nestalo avšak museli jsme stavbu zastavit, protože balijci navýšili ceremonie a prosili bohy o ochranu.

Tsunami

Když byly ceremonie u konce, mohli zase dělníci přijít na stavbu. Pracovali cca 4 dny a do vesnice přišla během dopoledne zkáza. Všichni u nás ve vesnici jsou rybáři. Na moři se zničehonic udělaly ohromné vlny a ty všem rybářům, kteří měli své lodě na pláži, lodě zničily. V tento krátký moment, byl to opravdu mžik, přišli všichni obyvatelé vesnice o práci. Během dopoledne přišly všechny rodiny o živobytí. Takovou katastrofu, tolik smutku, slz, beznaděje, prázdnoty jsem nikdy v životě neviděla. Musela jsem hned jednat, vždyť to byli rodiče mých dětí z terasy. Ještě to odpoledne jsem udělal na mém fcb sbírku a vybrala jsem od svých známých 180 000,- Kč. Koupili jsme do každé postižené rodiny rýži, nudle. Rozdali jsme peníze na opravy lodí, které ještě šli opravit a objednali jsme 7 nových lodí.

Zemětřesení

Po konečné velké děkovací ceremonii jsem opět začali stavět klubovnu, ale příroda byla jiného názoru. Dne 5.srpna kolem osmé hodiny večerní se celé Bali otřáslo. Cítil to každý, každý se bál. Já se bála strašně, bylo to mé první velké zemětřesení v životě. Druhý den jsme stavbu opět zastavili a balijci navýšili ceremonie, prosili bohy o ochranu. A bohové nás do třetice již vyslyšeli a stavbu jsme mohli dokončit.

A o to větší radost jsme všichni z klubovny

Když byla stavba u konce pozvali jsme opět svatého muže, aby nám udělal otevírací ceremonii. Přišel i se svými pomocníky. Obětovali jsme slepice i ovoce. Na zeď klubovny nám přidělali malý oltářek, kam dáváme obětinky pro bohy. Obětinky a vonné tyčinky dáváme do oltáříku v klubovně každý den.